Blíží se volby, ODS má jedinečnou šanci tyto volby vyhrát

Blíží se volby a je pravděpodobné, že i po útrapách hnutí ANO, bude opozice opět neúspěšná. Nabízím shodnocení a možnou vizi toho, jak by správná opozice měla vypadat. A jak by mohla dosáhnout výhry.

Ať už to byla náhoda nebo ne, tak se na společenskou objednávku v roce 2012 na politické scéně vynořil energický člověk, Andrej Babiš. Člověk, který sliboval změnu a to co chce každý, tedy férové prostředí pro všechny. Člověk, který něco dokázal - pracant. Měl politikům ukázat jak se maká. Těm politikům, kteří nevědí co je práce. Jenže to jak AB maká politici dobře věděli, protože AB nebyl rozhodně neznámý pro politickou scénu. Byl to lobbista, ovládal byznys i politiku a jeho vliv šel napříč politickým spektrem. Nejsilnější vliv měl u Sociálních demokratů, které v současné době úspěšně maže z politické mapy. Po vstupu na politickou scénu si málokdo uměl představit, že hnutí ANO Andreje Babiše bude dominovat České politické scéně i za osm let. Většina lidí předpovídala strmý vzestup a stejně rychlý pád, jako se to stalo VéVéčkám.

Vstup do politiky si Andrej Babiš nemohl naplánovat na lepší chvíli. Vládní stranou ODS otřásal skandál s nákupem kabelek pro ženu premiéra Petra Nečase a společnost volala po změně. Nic nebránilo tomu, aby mohla začít spanilá jízda AB, která trvá dodnes. Předpovídaný strmý pád se nekonal. Faktorů bylo několik. Od opozice, která se prakticky zhroutila až po naprosto fenomenální marketing na špičkové Evropské úrovni. Ale hlavně díky skvělé krizové komunikaci, která jednoho dne vstoupí do učebnic marketingu. AB si tak mohl dovolit cokoliv, roli nehráli ani útoky na jeho minulost, které jeho tým ukázkově zpracovával.

Na politickou scénu přišel nový bojovník. Přinesl nová pravidla hry, nové nástroje. Opozice byla paralyzovaná a nepochopila co se stalo. Vypůjčím si větu z filmu Danyho parťáci: “Jste analogoví hráči v digitálním světě”. Takto bych přesně charakterizoval opozici, která měla zastaralé metody jak získat voliče, které fungovaly v jejich prostředí. Najednou bylo prostředí jiné a nefungovalo nic.

Od roku 2012 uplynulo už několik let a hnutí ANO dominuje politické scéně dál. Po několika kauzách o původu majetku AB. Po několika byznysech, které uzavírali členové ANO v krajských buňkách. Po několika těžkých selháních, ministrů vlády. Po několika milionových demonstracích proti vládě. A určitě bychom ještě něco našli. Jak je tedy možné, že je hnutí ANO tak úspěšné? Každou jinou stranu, by tolik skandálů sestřelilo na dno. Odpověď je bohužel jednoduchá, ale neradi ji slyšíme. Opozice je totiž ještě horší a marnější, než hnutí ANO se všemi svými chybami. Proč? Pojďme si říct čtyři kroky, které mohou být receptem, jak se vymanit ze stínu lídra a možná i z vlastního stínu.. Vezmu si jako vzorek opoziční stranu ODS:

• Vlastní srozumitelný program

Dle mého nejzásadnější záležitost. Když byl kongres ODS v lednu 2020, byl plný projevů, tlachání o tom, jak je ANO hrozné a jak je třeba jít dopředu, zlepšit situaci v Česku a nebát se odpovědnosti. Nikdo (až na jednoho) nepřinesl nic nového. Klasické devadesátkové tlachání plné prázdných frází. Chyběla tam totiž jen maličkost, která vlastně navazuje i na ostatní body níže. A to, představit konkrétní řešení. Být si jistý tím, co říkám - tedy vědět, že to co říkám půjde zrealizovata a lidi to chtějí, nebo chtít budou.

Pro příklad: Jeden z mluvčích na kongresu mluvil o tom, že je třeba zrychlit vyřízení Stavebního povolení. Mluvil všeobecně, nekonkrétně. Že je vyřízení pomalé a je třeba, aby bylo rychlejší. To ví přece každý, že je třeba zrychlit vyřízení Stavebního povolení. On měl totiž říct, že Stavební povolení trvá vyřídit rok a půl a ODS chce, aby vyřízení trvalo čtyři měsíce. Že sníží počet úřadů, kam je třeba jít ze čtyř na jeden. A když to dobře půjde, tak do tří let tuto agendu vyřídíme od počítače doma. Měl voličům nabídnout řešení, ale neudělal to. Přinesl jen kecy, které říká každý (krom Babiše, ten mluví většinou konkrétně). A přesně v této bezzubosti se ODS nachází. Jediný, kdo měl projev konkrétní, věcný a srozumitelný byl Saša Vondra. Ale jeden nestačí.

Komické vystupování suverénního předsedy ODS intelektuála Petra Fialy spíše nahrává body Pirátům. Není tam pokora, ani zdravá drzost.

• Odbornost a stínová ministerstva

Ještě před nástupem ANO zde byla tradice Stínových ministrů. Fantastická a jednoduchá věc. Jednoduše odborníků z řad opozice, kteří dokázali argumentovat vládním ministrům v jejich rezortech. Volič dostával informace z několika stran a mohl se tak rozhodnout, které řešení je mu bližší. Dnes se k problematice vyjadřuje předseda strany, nebo někdo z jejího bližšího vedení. Strany nemají stínovou agendu a tak se jim jen velmi těžko argumentuje a nebo přináší lepší řešení. Volič chce kompetenci, odbornost a řešení. V době Covidu měla ODS obrovskou příležitost přinést vlastní řešení situace pro Česko. Mohla nabídnout odborníky vládě. ODS to neudělala, napřed mlčela a pak kritizovala. A pokud se vyjadřovala, tak jen opět nekonkrétně bez podložených argumentů.

• Politický marketing

Ten zde byl vždy a rozhodně nejde o špatnou věc. Každá strana, nebo hnutí má právo a troufnu si říct i povinnost ukázat co umí nabídnout. Útoky ODS na marketing jsou tedy trochu mimo mísu, protože každá strana marketing má. Je otázka jaký. Autobus Zemák byl taky marketing, poplatný té době. Dnes se to dělá jinak. FB, Twiter, internet.... Každopádně je jasné, že zde ODS tahá za kratší konec provazu. ANO má nejlepší marketéry v Evropě. A marketing ODS je někdy až trapný, neprofesionální se snahou kopírovat to co funguje u ANO, což nemusí být vždy špatně.

Mluvit zřetelně a jasně k voličům. Přinášet řešení konkrétních problémů např.: Odbor digitalizace (aby lidi nemuseli na úřad) Proč, když si koupím auto musím 2 hodiny řešit na úřadě jeho zapsání do systému v roce 2020? Z těch 2 hodin je 1,5 hodiny fronta lidí přede mnou. Obyčejným lidem, kteří chodí do práce, nebo podnikají a řeší běžné starosti běžného dne je jedno jestli je DPH 20%, nebo 21%. To nikoho nezajímá. Lidi chtějí pořádek, jednoduchost a pocit, že to s nimi někdo myslí dobře. To je recept.

• Přestat brečet

Uplakánky a stěžovatele nemá prostě nikdo rád. Lidi chtějí vidět, že ODS maká a ví co dělá. Odcházení ze sálu při předávání státních vyznamenání je pouhé pózerství a neúcta k tradici. Nesouhlas s prezidentem se vyjadřuje jinak. ODS si nese patos minulosti, který je buď třeba odstranit, nebo ho využít. Je třeba si postavit čelem i k tomu, že se VK zřekl Fialovi ODS.

A nové strany? jsou buď bezzubé (v tom případě doporučuji můj recept) a nebo protestní pro specifický okruh voličů. Piráti (protestní) o kterých se dá jako o jediných mluvit jako o konkurenci jsou spíše aktivisti a jak vypadá, když se aktivisti chopí moci, můžeme vidět na Praze 6, nebo u pražského primátora. Není to nic pěkného. Ale o tom příště. ODS musí prostě zabrat.